eVK - Výzkum venkovských kostelů v Čechách

 

Tuto stránku nyní laskavě považujte za provizorní.

Odborně relevantní části obsahu budou přesunuty na jiné místo!!!

O projektu

(v přípravě)

 

Metodika

 

Publikace

050818

 

Objekty  031110

 

Odkazy 

 

Bibliografie

(v přípravě)

070718

Několik poznámek ke kostelu sv. Jiljí v Milevsku.

070104

O aktuálních objevech v Gozzoburgu v Křemži, včetně pozoruhodné kaple!

051110

Martin Čechura prezentoval záměr zpracovat soupis zaniklých kostelů a předložil již poměrně rozsáhlý polotovar databáze. Dovolil jsem si k tomu krátkou poznámku.

Objev základů neznámého románského kostela na úpatí dómského návrší v Erfurtu.

051027

Románská architektura v Burgundsku. Za upozornění děkuji Martinu Čechurovi!

051013

Dílčí poznámky k průzkumům kostelů v AH 30.

051005

Poznámka k článku o gotickém plánu chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře.

050930

Poznámka k aktuálně publikovanému rozboru kostela v Kostomlatech pod Řípem.

050826

Poznámka k průzkumům a ke stavebnímu vývoji baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi.

050825

Několik dílčích poznámek k syntetické práci o pražské vrcholné gotice.

050818

Trochu jsem přeskládal seznam článků, aby byl lépe přehledný, kdyby jich tam třeba někdy bylo víc. Jenom je teď trochu zmatek ve vzájemných odkazech. Ale nejdéle do týdne to upravím.

050810

Poznámka k diskusi o jihočeských pozdně gotických kostelech.

050204

Publikován katalog opevněných kostelů v Čechách - pracovní verze.

050119

Článek Martina Čechury k diskusi o románských tribunových kostelech.

050103

Byzantské kostely v Istanbulu (německy).

Poznámka k raně gotickým kostelům v Pootaví.

041222

Poznámka k publikaci o tvorbě mistra českého baroka - Santiniho a o souvislostech s architektonickým detailem.

041217

Poznámka k výkladu stavebního vývoje kostela sv. Václava ve Staré Boleslavi v poslední syntéze o archeologických výzkumech.

041124

Zpráva o průběhu výjezdního semináře do kostela sv. Prokopa v Záboří nad Labem.

041101

V Záboří nad Labem se chýlí ke konci letošní kampaň restaurátorských prací na proslulém románském portálu kostela. V souvislosti s restaurováním pokračovaly statické zásahy, které by měly ochránit portál, ohrožený pohyby okolního zdiva, jehož praskliny zasahovaly zejména do konstrukce záklenku portálu. (Bohužel se nepodařilo zajistit realizaci statického zásahu a opravu vadné střešní krytiny před restaurováním portálu – ale o tomto problému jsem se již zmiňoval.) Vzhledem k prokázané subtilitě konstrukce archivolt portálu bylo na základě odborného statického posudku rozhodnuto o demontáži nadezdívky, která byla dodatečně položena na vnějších archivoltách, a která byla rozvolněna prasklinami, takže její úseky místně přitěžovaly ozdobné části portálu. V místech některých prasklin jsou části profilace zcela devastovány (ačkoliv to není na první pohled patrné vzhledem k překrytí poškozených míst historickými betonovými vysprávkami). Riziko poškození románských prvků statickými závadami je skutečně akutní, jak ukazuje stav některých hlavic v někdejších arkádách průčelní stěny lodi (podle všeho bývalé předsíně).

V souvislosti s potřebou stanovit optimální způsob statické sanace konstrukce byly v několika významných místech položeny sondy, jež realizoval archeolog (Mgr. Filip Velímský, ArÚ AV ČR), který také v budoucnu předloží interpretaci poznatků. Podle předběžného hodnocení se zdá, že výsledky sondáží povedou k přesnění některých dosavadních hodnocení, v něčem se však stanou předmětem diskusí nebo povedou až k opravě datací vzniku a proměn stavby.

Poznání stavební části bylo do jisté míry rozšířeno v souvislosti se sejmutím nadezdívky nad vnějšími archivoltami portálu v minulém týdnu. Vzhledem k riziku destabilizace přizdívky vyjmutím její části byla podle návrhu statika odstraněná část zdiva neprodleně nově vyzděna, ovšem způsobem, který vylučuje přitěžování konstrukce románských archivolt. Do nové nadezdívky portálu byl především vezděn cihlový vynášecí oblouk, sestavený z cihel, získaných z novodobého štítu, zatěžujícího nadměrně stěnu s portálem, sneseného v první polovině roku 2004. Mezi rubem archivolt portálu a vynášecím pasem v nadezdívce byla vytvořena dilatační mezera. Zbytek nadezdívky byl sestaven zejména z lomových kamenů, vybouraných ze stejného místa.

Dosavadní nadezdívka portálu vznikla současně s vnějšími lichými arkádami, které vyztužily stavbu nejspíše v 18. století. Nadezdívka byla tvořena především velkými lomovými kameny, těženými nejspíše v nevelké vzdálenosti, promísenými úlomky keramiky (cihly, bobrovky, prejzy) a drobnými úštěpky opuky (zřejmě pocházejícími z odstraněných částí portálu) i pískovce (z kvádrového zdiva kostela nebo předsíně). Nadezdívka byla provázána s původním průčelím předsíně, jež zakryla, několika velkými lomovými kameny, zapuštěnými do prohlubní ve starším průčelí. V koruně nadezdívky probíhal při líci staršího průčelí vodorovný trám, který se stal předmětem diskusí při dřívějších prohlídkách (byl považován za kotvu spony, která mohla být již středověkého původu a mohla poutat průčelí předsíně ke stěně patrového kostela). Ukázalo se, že tento trám probíhal nadezdívkou daleko od portálu, takže se s velkou pravděpodobností jednalo o trámový výztužný věnec, nejspíše obepínající celou předsíň (to však bude třeba potvrdit prohlídkami nadezdívky i v jiných místech). Trám byl přiložen přes starší omítku průčelí. Jelikož byl do jisté míry improvizovaně kotven do dodatečně vylámaných kapes ve starším průčelí, a přitom nebyl náležitě fixován ve zdivu nadezdívky, lze uvažovat o možnosti, že trámový věnec byl před líc zdiva pod okapem tehdejší střechy upevněn jako určitý pokus o zabránění poruchám stavby. Protože se poruchy nejspíše nadále zhoršovaly, byla následně přiložena vnější arkáda, jejíž součástí je i nadezdívka portálu.

(Odhalený trám byl prakticky rozpadlý. Při demontáži nadezdívky se z něj podařilo zachovat několik více méně soudržných fragmentů s tím, že se předpokládá pokus o dendrochronologickou dataci.)

Dvojice šikmých trámů, spojených s předpokládaným věncem nad krajními částmi portálu nejspíše svědčí o tom, že nad portálem byla před zřízením vnějších lichých arkád po nějakou dobu stříška, která zřejmě navazovala na okapní hranu střechy v její starší nižší úrovni (neznámo, zda valbovou nebo pultovou).

Asi teprve následně došlo ke zvýšení bývalé předsíně a k vložení klenby do jejího interiéru, později opět odstraněné (zachovány jsou jen nerovnosti na pozdějších omítkách, zřetelně odpovídající liniím půlkruhových čelních oblouků šesti klenebních polí, jež musela být nesena dvojicí volných podpor). Úsudek o klenbě je ovšem do jisté míry hypotetický a bude třeba jej upřesnit po budoucích průzkumech v interiéru.

Po sejmutí nadezdívky portálu byla prozkoumána horní plocha archivolty portálu a starší průčelí, zakryté nadezdívkou. Průzkum a dokumentace byly ovšem časově limitovány potřebou neprodleně zdivo obnovit, aby se vyloučila destabilizace zdiva.

Na rubu záklenku portálu jsou položeny dvě vrstvy cihel na plocho. Oblá plocha tvořila po určitou dobu zastřešení portálu. Na čelní straně cihel spodní řady byly ovšem pozorovány dvě vrstvy omítky s vápenným nátěrem, zatímco na horní vrstvě spodní vrstva omítky chyběla (a dokonce čelní strany cihel horní řady předstupují před líc spodní omítky na dolní řadě cihel). Je tedy zřejmé, že horní řada cihel je pozdější. Nepřecházejí na ni ani praskliny ze spodní vrstvy a na horní ploše nejsou žádné stopy po omítkovém příkrovu, který zřejmě oblouk shora pokrýval. Takže horní řada na plocho kladených cihel v nynější podobě nejspíše vznikla až při stavbě barokních vnějších arkád a nadezdívky portálu.

Cihlová plocha na rubu záklenku portálu byla ponechána na svém místě, pouze v místě jedné velké praskliny záklenku byly ve snaze ověřit stav rubu opukových dílů archivolt vyjmuty čtyři cihly. Pod dvěma řadami na plocho kladených cihel však byly další cihly, které mohly být použity jako vysprávka praskliny, ale to již s ohledem na potřebu neodkladně provést obnovu nadezdívky a ve snaze minimalizovat zásahy do organismu památky nebylo ověřováno.

Z hlediska poznání proměn stavby bylo významné pozorování líce průčelí nad portálem. Ovšem také zde byly získány jen dílčí poznatky, neboť většina plochy byla pokryta omítkou z doby před přiložením vnějších arkád. Omítka byla opatřena bílým nátěrem a v úrovni koruny vnější přizdívky byla ukončena barevně neodlišeným pásem, vymezeným ryskou. Nad tímto pásem zjevně probíhala římsa, která však byla odstraněna nejspíše již při stavbě vnějších lichých arkád, jejichž horní plocha nejspíše původně navazovala na střešní plochy předsíně před jejím zvýšením (zlomky omítek se stopami profilace byly zjištěny ve hmotě nadezdívky portálu – není sice prokázáno, že jde o relikty profilace římsy, avšak zdá se to velmi pravděpodobné).

Zdivo průčelí nad pultovou stříškou vnější přizdívky s lichými arkádami je odlišné a jeho líc předstupuje před omítnutou plochu staršího průčelí za nadezdívkou. Proto je pravděpodobné, že horní část nad vnější přizdívkou je ještě mladší než tato přizdívka (to je pravděpodobné i proto, že v případě, že by zvýšení obvodového zdiva bylo starší než vnější přizdívka, horní plocha přizdívky by nemusela korespondovat s korunou staršího zdiva).

Omítka na starším zdivu za nadezdívkou portálu je narušená jen v místech, kde byly do zdiva zapuštěny mohutné lomové vazáky, určené k provázání vnější přizdívky se starším zdivem, v místech tří kapes pro připojení vodorovného trámu (věnce?) a stříšky (?), a v místech prasklin a několika drobnějších poruch. Ve střední části je ještě úsek druhé omítky, avšak zdá se, že do okolí nepokračoval (nebo tam opadal) – zřejmě šlo o nějakou dílčí vysprávku omítky před tím, než vznikla vnější přizdívka. Nad zaoblenou rubovou plochou archivolty portálu jsou na omítce jasně patrné stopy zakřiveného pohybu hladítka, svědčící o tom, že omítka průčelí navazovala na obloukovité zastřešení předstupující části portálu.

V místech poruch bylo prokázáno, že líc stěny pod omítkou je značně nerovný. Od záklenku portálu líc k úrovni původní koruny mírně a nepravidelně ustupuje (asi o 5-7 cm). Zdivo není obloženo kvádry, jak je tomu na většině odkrytých částí stěn předsíně, nýbrž je velmi nepravidelné, tvořené smíšeným materiálem, v němž se vyskytují (pokud to dovolují zjistit zachované části omítek) zlomky pískovce, odštěpky opuky (nepochybně z portálu), lomové kameny z tvrdé vrstevnaté horniny, úlomky cihel, úsek pravidelného cihlového zdiva a pozorován byl také jeden nepochybně druhotně užitý kvádr s erodovaným povrchem s vystupujícímí křemitými žilkami). Vzhledem k tomu, že nebylo účelné zasahovat do omítek (mj. i pro nedostatek času, takže by nebylo možné odkryté části přiměřeně podrobně dokumentovat), nemáme dostatek podkladů ke zcela spolehlivému vysvětlení pozorované situace (ovšem zachované "IN SITU"!). Můžeme konstatovat, že líc starší zdi za nadezdívkou portálu neodpovídá kvádrovému líci původního zdiva z ostatních částí "předsíně". Zjevně vznikl v pozdější době. Konstrukce líce je vysloveně nesourodá, což je nejspíše důsledek dodatečného vzniku, asi až po odbourání staršího líce, o němž je proto třeba předpokládat, že předstupoval více vpřed, velmi pravděpodobně do roviny čelního oblouku profilace portálu. Se značně vysokou mírou pravděpodobnosti lze mít za to, že nad záklenkem portálu vystupoval rizalit, snad nahoře ukončený pultem. Pro potvrzení tohoto názoru by zřejmě bylo potřebné zkoumat situaci v místech styku předpokládaných bočních stěn rizalitu s navazujícím průčelím "předsíně"; tyto partie však zůstaly zakryty konstrukcí vnějších lichých arkád.

Souhrnně tedy lze konstatovat, že nad portálem se nezachoval líc z doby výstavby "předsíně" a portálu. Dodatečné přezdění líce nejspíše svědčí o tom, že tu původní líc předstupoval a byl později odbourán. Průzkum při nutném statickém zásahu bohužel nepřinesl rozhodující zjištění pro určení stáří předsíně, ani pro pochopení prvotní podoby zaniklého vyvrcholení portálu.

Získané poznatky ještě bude třeba posoudit v souvislosti s dílčími pozorováními, postupně získávanými na jiných místech stavby.

 

Stav nadezdívky portálu po sejmutí stříšky a římsy. Patrný je degradovaný trám, uprostřed (v levé části snímku) ve starším průčelí otvor po kolmém trámu, snad souvisejícím s konstrukcí stropu "předsíně". Vpravo je patrná jednak šikmo skloněná kramle, která zřejmě fixovala krátký nosník stříšky portálu, a pod ní směřuje do zdiva dutina po vyhnilém trámu, probíhajícím dále korunou přizdívky.

 

Detail z levého okraje nadezdívky portálu. Také zde je zachována šikmá kramle po nosníku stříšku, a patrná je také dutina, dodatečně vyhloubená ve zdivu (nebo dodatečně upravená), do níž byl nosník zapuštěn.

 

Detail konstrukce římsy přizdívky na pravé straně nad portálem.

 

Pravá strana rubu záklenku portálu (dole) po snesení nadezdívky. Patrná je starší omítka s vápenným nátěrem. V horní části snímku tmavý pruh - otisk po trámu "věnce". Vpravo pod omítkou úsek cihelného zdiva.

 

Cihelný rub záklenku portálu a líc staršího zdiva po snesení nadezdívky portálu. Vlevo smíšené zdivo. Uprostřed dutina po trámu, který byl zřejmě plátem spojen s "věncem", pod ním zapuštěn lomový vazák z doby výstavby nadezdívky portálu (vlevo od tohoto místa pak úsek zdiva se dvěma vrstvami omítek. Na rubu archivolt portálu cihlová plocha, zřejmě pocházející až z doby zřízení nadezdívky portálu; podle všeho zde však před tím byla obdobně provedená "stříška", nejspíše pokrytá omítkou.

 

Text i foto © Jan Sommer, Praha 2004

041006

Románský kostel v Záboří nad Labem patří k nejvýznamnějším památkám svého druhu na našem území. Je proto třeba v průběhu nynějších oprav značně zanedbaného objektu, ohrožovaného rozsáhlým zatékáním střešní krytinou a statickými závadami, věnovat pozornost také průzkumům a dokumentaci situací, které jsou případně zasaženy restaurátorskými pracemi, bohužel dosud zaměřenými výhradně na proslulý románský portál. Podrobná dokumentace má nepochybně význam i jako příspěvek do diskusí o původní podobě a stavebním vývoji románské předsíně, v jejímž průčelí je portál situován. Podrobná pozorování jsou důležitá mj. i proto, že vztah portálu ke zdivu předsíně se v posledních letech stal předmětem odborných diskusí, jakož i proto, že portál je tradičně tématem uměleckohistorické literatury, pátrající po původu tvůrce a slohových filiacích.

V uplynulých dnech bylo jen krátce – vzhledem k riziku ohrožení stability narušené konstrukce – a v nevelkém úseku přístupné zdivo na rubové straně záklenku portálu. Přitom se podařilo potvrdit, že za vnitřní archivoltou profilovaného záklenku probíhal ještě jeden oblouk, o radiu větším asi o 10 cm, tvořící vlastně vnitřní špaletu. Otisky po odbouraných kvádrech tohoto půlkruhového oblouku jasně svědčí o tom, že oblouk byl zděn spolu s ozdobnými díly exteriérové profilace. Další souvislosti pak dokazují, že kvádrové zdivo nad záklenkem bylo kladeno vzápětí – zejména tedy nemohlo být starší a portál tedy nemohl být do něho vložen následovně (o současnosti portálu se zdivem ovšem svědčily již poznatky publikované v loňském roce). Nesrovnalosti mezi portálem a okolním zdivem, o nichž s naprostou a inspirativní bravurou hovořila paní docentka Radová-Štiková, však existují. Pracovně je lze považovat za doklad vzniku portálu buďto bez znalosti výsledné tloušťky zdiva, do něhož případně měl být od počátku portál zasazen, nebo – a to spíše – za svědectví o užití portálu v jiné stavbě, než bylo původně plánováno. Hypoteticky lze zvažovat i možnost, že portál byl původně osazen na jiném místě, a posléze přenesen do Záboří a vložen do právě budované předsíně (z čistě technického hlediska je třeba říci, že takové možnosti zatím žádné zjištění jednoznačně nenasvědčuje, ovšem zcela spolehlivé doklady k vyloučení této verze zatím také chybějí). V této souvislosti se nám stále připomíná udivující totální zmizení románských reliktů kláštera v Sedlci (vyvolávající otázky jak kolem Záboří, tak i v souvislosti s kostelem ve Svatém Jakubu), ale i hypotézy o možnosti převzetí portálu předsíně z průčelí lodi zábořského kostela (ze slohových hledisek však spíše sporné).

Na rozhodování v těchto směrech je však brzy. Přesto lze konstatovat, že ohledně pochopení vztahu opukového ostění k okolnímu pískovcovému zdivu předsíně v Záboří bylo nyní možné přeci jenom v hodnoceních pokročit, a to díky sledování stavby i během omezených zásahů do pozdějších omítek (zásahy byly vynuceny potřebami injektáže zdiva, zejména v jádru vážně narušeného a nesoudržného).

Snímek zachycuje část zdiva na rubové straně záklenku portálu. Vlevo dole probíhá oblouk vnitřní archivolty (se šesticí postav v dlouhém přepásaném šatu, z nichž vyšší vždy stojí na ramenou níže situované). Dole uprostřed otisk zadní strany kvádru, který původně přesahoval směrem dopředu a tvořil tak oblouk vnitřní špalety. Nahoře uprostřed šikmo kladené klenáky dalšího oblouku, spočívajícího na konstrukci druhého a třetího pásu profilace portálu (je velmi pravděpodobné, že hrubá čela těchto kvádrů byla překryta ještě jedním obloukem, který tvořil hranu vnitřního rizalitu portálu). Vpravo nahoře kvádr vnitřního líce horní části stěny předsíně.
Toto vyobrazení bude ještě doplněno schematickým náčrtem, který by lépe než popis objasnil pozici dokumentované situace.

 

Detail levé strany záklenku portálu. Část, která koresponduje s polohou z předchozího interiérového snímku, se nachází přibližně uprostřed tohoto záběru (nad tmavou dutinou v cihelné vyzdívce pod vnitřní archivoltou).

© Jan SOMMER, 2004

040907

Exkurze v Záboří nad Labem se plánuje na druhou polovinu října. Detaily budou následovat!

040804

V rámci příprav semináře v Záboří nad Labem (duben 2005) se uskuteční do tamního kostela exkurze s výkladem o postupu restaurování a dosavadních poznatcích průzkumů. Případní aktivní účastníci semináře tak budou již v předstihu seznámeni s aktuální situací. Termín konání exkurze ještě nebyl stanoven.

040729/040802

Románský portál kostela v Záboří nad Labem jako otázka pro historiky umění i pro památkáře

Probíhající restaurování, výsledky aktuálních stavebních průzkumů a uměleckohistorických rozborů, archeologických a technologických analýz, pečlivé restaurování portálu vs. zatékání neudržovanou střešní krytinou a další otázky památkové péče

seminář

duben 2005

místem konání snad bude interiér kostela v Záboří nad Labem

(organizační údaje budou ještě upřesňovány)

Románský portál činí z kostela v Záboří nad Labem jednu z nejcennějších památek na území České republiky (proč není kostel zahrnut mezi NKP, je jistě zajímavou historickou otázkou). Po mnohaletých odkladech nyní probíhá restaurování portálu a jeho statická sanace, přičemž jsou realizovány i průzkumy stavebních konstrukcí. Dochází proto k některým upřesněním dosavadních teorií o uměleckohistorických souvislostech portálu a vznikají také nové poznatky o jeho konstrukční podstatě a o proměnách portálu i předsíně (s jejími arkádovými stěnami) v průběhu věků.

Ve snaze poskytnout maximální prostor výměně názorů i poznatků o této mimořádně cenné památce, jejíž význam daleko přesahuje rámec daný hranicemi našeho státu, padlo rozhodnutí uspořádat před zahájením příští kampaně restaurátorských a průzkumných prací seminář. Ten by měl jednak umožnit, aby kompetentní odborníci získali zprávy o nových poznatcích, ale také poskytnout prostor diskusi o průběhu restaurování a o dalším osudu stavebního celku kostela. (Restaurování portálu má být dokončeno v roce 2005.)

V těchto dnech probíhají jednání o pořadatelském zajištění semináře.

 

Jedna z náročně zdobených "korintských" hlavic v arkádě románské předsíně (2004):

 

Detail prstence se stopami opracování na soustruhu (2004):

040722

Z loňského a letošního výzkumu v Záboří nad Labem:

Na obrázku je zachycena románská patka arkádového okna předsíně.

 

Detail archivolt portálu předsíně - stav před restaurováním, na jaře roku 2003.

 

Detail reliéfu "pastevce" v jedné z archivolt portálu předsíně (stav před restaurováním, na jaře 2003):

 

Vnitřní hlavice sloupku na pravé straně ostění portálu předsíně (stav před restaurováním, na jaře 2003):

 

Detail soklu středního sloupku na pravé straně ostění portálu předsíně s fragmentem reliéfu sirény (stav po očištění, před restaurováním, v roce 2003):

 

Na jaře 2004 byl (ze statických důvodů) rozebrán dodatečný zděný střešní štít předsíně kostela (pocházející zřejmě až ze 40. let 20. století - dříve byl nejspíše jen bedněný). Z převážně cihelného zdiva byl vyjmut fragment pískovcové barokní římsy, původem z orámování nějakého vstupu nebo okna. Na profilu jsou zachovány zbytky zeleného nátěru:

(Vybráno z obsáhlého souboru stavebně-historické dokumentace, zpracovávané v souběhu s restaurátorskými pracemi a v rámci výzkumu venkovských kostelů.)

 

Patka původního sloupu z přízemí románské lodi, nahrazená volnou kopií zřejmě při opravě v roce 1940 (stav v létě 2004).

 

Patka druhého sloupu z lodi, zřejmě rovněž přenesená z původního místa v roce 1940.

 

Hlavice severozápadního pilíře románské lodi, nejspíše renesanční, opatřená kamenickou značkou. (2004)

 

Patka severovýchodního sloupu původní románské lodi - nejspíše kopie z roku 1940. (2004)

Průběžně upravované stručné informace o objektu a areálu.

040719

Výstava Zničené kostely, 10. 6. – 24. 9. 2004 v diecézním muzeu v Plzni: http://kaplicky.unas.cz/aktuality.html.

040625

Připravovaná výstava o umění ve středověkých ženských klášterech.

040322

http://de.geocities.com/bauformen/wtk/dissresum.htm  Westturmanlagen in Österreich.

http://de.geocities.com/bauformen/Index.htm.

Martin Hoernes: Burgkapellen und patrizische Hauskapellen – Orte der Repräsentation und der Frömmigkeit. Hauskapellen und Burgkapellen – Typologie und Funktion am Beispiel Regensburg. Z časopisu Burgen und Schlösser.

040311

http://server.icvbc.cnr.it/bivi/  - obsáhlá databáze památek v Itálii.

040116

Doporučuji: http://www.claustro.com/index.htm, jakož i další doplňky v odkazech zde!

Historické plány kostelů v Anglii: http://www.churchplansonline.org/

040115

http://www.htwm.de/wbildung/kurzfassung_kirchen.htm

031212

http://www.koelner-dom.de/ - dóm v Kolíně nad Rýnem. V rubrikách "zajímavosti", "galerie" a "prohlídka" některé nápadité přehledy (dveře, náhrobky, původ kamenů, vykopávky, umělecká díla)

 

 

 

REFUKAT
(29.1.2007)

 

Případné podněty k doplnění informací na této stránce můžete adresovat na sommer@up.npu.cz, tel. 723065857.

© Jan SOMMER, Praha, 2003, 2004