Pod východním oknem je vlevo zřejmé, že cihlová vnější hrana špalety původně pokračovala níže. Na rozdíl od presbyteria zjevně navazuje na horní část okna a je i stejně mírně rozevřená. V zazdívce pod parapetem je zjevná omítka špalety s dobře patrnými dvěma vrstvami (líc omítek předstupuje před nynější líc špalety okna, takže lze předpokládat, že starší omítky horní části okna byly při pozdějších opravách otlučeny). V hraně špalety jsou vysoké cihly (8/17,8/; 8// - délky nelze určit, jelikož cihly byly při zdění přelamovány - je tedy okno současné se zdivem?!). V zazdívce jsou cihly nižší (7/; 6//). Pravá hrana špalety není v zazdívce zcela zřetelná; snad byla zčásti odsekána. V zazdívce jsou mezi cihlami uloženy i velké lomové kameny.

V úrovni původního níže položeného parapetu jsou po stranách okna vodorovné otvory po nosnících lešení. Ložná spára zřejmě koresponduje s polohou parapetu okna a navazuje na situaci na ostatních stěnách lodi i presbyteria. To nasvědčuje tomu, že okno je původní součástí stavby. Zdá se, že i cihlová obezdívka špalety navazuje na okolní zdivo organicky - ovšem nelze přehlížet, že cihly v hraně nejsou do líce zdi kladeny plnou délkou, nýbrž jsou odsekávané - soudím proto, že dodatečnou úpravu zatím není možné vyloučit. Cihly jsou v hraně špalety zřejmě přisekávané - nejedná se o tvarovky.

Pod oknem je nad terénem vyzdívka nějaké jizvy z cihel, zřejmě provedená s užitím cementu, nepříliš stará ("pietní"?).

Přibližně v ose stěny je zazděný nepravidelný otvor (poblíž západního okna lodi). Odpovídá poloze segmentem překlenuté mírně rozevřené niky v interiéru. Stojky jsou jen z lomového zdiva, velmi nepravidelné. Nepravidelná je i prostě vyzděná horní hrana otvoru, v jejímž středu je ovšem velmi drobný segmentový záklenek z cihel (8//; 8,2//), zřejmě provázaný s okolním zdivem. Záklenek je ovšem velmi úzký, takže není pravděpodobné, že by odpovídal šířce původního vstupu. Spíše lze předpokládat, že tu bylo později odstraněné ostění, přičemž cihlový segment tvořil jen součást jeho konstrukce.

V západní třetině lodi byl parapet okna rovněž dodatečně posunut směrem vzhůru, avšak současně bylo okno přemístěno asi o polovinu šířky otvoru směrem k východu. Tento posun mohl souviset se záměrem dodatečně vložit klenbu do interiéru (snad by mohla něco vysvětlit prohlídka podkroví!). V hraně špalety původní spodní části zrušeného okna jsou vysoké cihly (8,2//). Na hranách špalety jsou cihly přisekávané do tupoúhlého nároží.

Dále k západu opět prohlubeň, zaplněná cihly s maltou s cementem. Nahoře je úsek tvrdé omítky nejasného stáří, na níž je namalovaný černou barvou zcela jednoduchý drobný křížek, který zřejmě příslušel k nějakému artefaktu pod ním. Cihly v zazdívce 6//29,5; v dolní části je několik cihel položeno plochou do líce zdi - šířka cihly 14.

Zdivo je lomové. Asi 160 až 170 cm nad chodníkem v ní probíhá vodorovná ložná spára, zřejmě související se spárou na ostatních stěnách. Nad ložnou plochou jsou zřejmě otvory po nosnících lešení. Přibližně uprostřed stěny je portál, mírně vysunutý severním směrem. Tesané žulové ostění má okosené hrany. Okosení zřejmě klesá až k terénu. Záklenek je výrazně hrotitý, sestavený z kusů, které zjevně mají větší křivost. Zřejmě tedy nebyly rozměřovány pro nynější tvar záklenku. Křivka oblouku se proto ve spárách zalamuje. Ostění je slohově nevýrazné. Nelze vyloučit vznik již ve druhé polovině 13. století, až po 15. století. Přesto však lze s velkou pravděpodobností řídi, že ostění je starší, než výstavba renesančního kostela. Původ ostění ze starší stavby v místě nebo přivezení z jiné stavby ve městě nelze objasnit. Pokud by měl otvor záklenek ze stejného počtu kusů, přičemž by záklenek odpovídal křivosti segmentů záklenku, musel by otvor být širší.

V úseku mezi schodištěm a jižním portálem je patrná spodní část okna, podobně jako na severní straně později s parapetem posunutým výše a přesunutým východním směrem. Na narušených hranách špalety zrušeného otvoru nejsou patrné stopy omítky. Vzhledem k tomu, že omítka byla zjištěna ve špaletě severního okna, lze předpokládat, že stavba s původním umístěním západních oken byla dokončena a užívána. Přesto zatím nelze určit časový odstup, s nímž došlo k přesunutí otvorů, zřejmě vyvolanému rozhodnutím o vložení kleneb do lodi. Při úvahách o postupu stavby však je třeba mít na paměti i ten fakt, že západní okna ani v nynější poloze nejsou v ose klenebních polí!

Po stranách portálu je zdivo lomové, bez zjevného velkého narušení, přesto se po obvodu ostění vyskytují úlomky cihel. Po stranách překladu a nástavce jsou patky podstatně rozměrnějšího vynášecího oblouku (jen z jedné řady cihel) zřejmě půlkruhového tvaru (střední část je asi zakryta nástavcem portálu). Nad záklenkem jsou nepravidelně uspořádané úlomky cihel, což by mohlo vzniknout i při dodatečném vkládání konstrukce portálu. Vzhledem ke slohovému charakteru portálu je jeho dodatečné vložení téměř jisté. (V nápisu letopočty 1549, 1576). Je však možné, že na stejném místě bylo do té doby jiné ostění.

Pod východním oknem je zachována spodní část okna stejné šíře, zaplněná zdivem při zvyšování parapetu. Na bocích špalety jsou zřejmě zbytky jen jedné vrstvy omítky (je možné, že v hloubi špalety je zachována druhá omítka, podobně jako na severní straně). V hranách špalety jsou vysoké cihly (8//). V zazdívce je cihlokamenné zdivo, v němž převažují lomové kameny.

Východně od okna probíhá až na jihovýchodní nároží pás cihlového líce ve výšce asi 150 cm nad chodníkem. Zřejmě tu byla dodatečně vylámána podlouhlá prohlubeň. Není jasné, jestli tu byly vsazeny pamětní desky (útvar vzdáleně připomíná zazdívky prohlubní po patkách valených kleneb - zatím však nic nenasvědčuje tomu, že tu byl nějaký přístavek. Cihly 6,2//; 6,5//; 5,6//29; 6//29 - zřejmě nejsou všechny současné.

Schodiště je přiloženo k západnímu úseku jižní stěny lodi. Zdivo schodiště je cihlové. Ojediněle jsou cihly kladeny velkou ložnou plochou do líce zdi. Místy jsou použity úlomky prejzů. (Cihly 7,2/14,5-14,7/30-30,5; cihly kladené na plocho /15-15,5/21-21,5 - výška je nejasná). V jižní stěně schodiště vynášejí boční stěnu jednoramenného schodiště dva oblouky ve tvaru segmentové kobylí hlavy. Otvory jsou zazděné nízkými cihlami převážně hnědočervené barvy (6//28). Kladené jsou podélně k líci zdi, což nejspíše znamená, že zazdívka je jen na 1/2 cihly tlustá. Na záklenku oblouků je patrná omítka s nátěry, takže je jasné, že oblouky pod schodištěm byly otevřené. Cihly v záklenku 6,5//; 6,8//; 6,2// - rozměry jsou velmi nejednotné. Cihly v zídce schodiště 7,2//; 7,5// - některé mají nápadně lichoběžníková čela.

Nad sedlovou střechou sakristie (na východě zakončenou polovičním jehlancem nad polygonálním závěrem) je viditelný vnější obrys hrotitě zaklenutého okna ve východní stěně presbyteria. Omítnutá zazdívka mírně ustupuje (cca o 30 cm).

Ve východoseverovýchodním nároží převažují zřejmě druhotně použité kvádry, prostřídané s velkým lomovými kameny. Východoseverovýchodní nároží je zakryto mírně předstupujícím zdivem severní stěny sakristie. Ve spáře jsou zachovány zbytky omítky presbyteria, nyní bez zřejmých stop nátěrů. V severoseverovýchodním nároží se vyskytují kvádry méně. Kvádry nejsou do obou nároží plně zavázány, spíše se přesahují jen malou částí svého půdorysu (připomínají tak konstrukci nároží pozdější sakristie). Kvádry nemají tvar odpovídající tupoúhlému nároží.

Mírně z osy je v levé části stěny dodatečně vysekaný výklenek, do kterého zřejmě byla zapuštěna nějaká kamenné deska, obezděná úlomky cihel. Není zcela jasné, kdy došlo k odstranění desky (je možné, že k tomu došlo až při "pietních" úpravách snad v 70. letech 20. století).

V horní části se otevírá velké okno s hrotitým záklenkem. Mírně rozevřená vnější špaleta je zřejmě vyzděná z cihel (je omítnutá). Pod parapetem okna je zachována spodní část staršího okna. Má kamenné ostění s okosenou hranou. Vnější hrana špalety byla užší než u nynějšího okna, a špaleta byla více rozevřená, což znamená, že světlý otvor zřejmě byl užší (pokud ovšem ostění nebylo jen mělké, osazené při vnějším líci zdi - to by bylo možné ověřit jen sondáží). Zazdívka staršího otvoru pod parapetem nynějšího okna je ze smíšeného cihlokamenného zdiva. V dolní části zazdívky převažují cihly, takže je možné, že v těchto místech byla později zapuštěna pamětní deska (6,5//; 6,7//; i nižší). Parapet okna byl nejspíše rovněž vytvořen z tesaných kamenů, ale byl zřejmě vylomen (není zcela jasné proč; v místech parapetu jsou částečně cihly zazdívky kladené do líce zdi plochou, takže možná zakrývají zbytky parapetu - nelze předpokládat, že by parapet byl např. příliš erodovaný, protože jednak ke zrušení okna došlo dosti záhy, jednak původní části okna jsou nepoškozené - v principu je tedy třeba počítat i s možností, že parapet byl vyzděný z cihel nebo z neopracovaných kamenů). Po stranách parapetu jsou ve stejné úrovni dva otvory po lešeňových nosnících. V téže úrovni probíhá i zjevná vodorovná ložná spára, která podle všeho nepřerušeně pokračuje i na ostatní stěny presbyteria a na loď; svědčí tak o současné výstavbě celého půdorysu stavby v úrovni nad terénem.

Poloha okna v severní stěně presbyteria by mohla nasvědčovat možnosti, že presbyterium bylo původně nižší.

Ve zdivu byly zjištěny cihly různých formátů (6//; 7,5//; 6,5//; cca 5,8//). Velká část cihel je přelomená. Zřejmě jsou většinou druhotně použité. Kameny ve zdivu jsou většinou místního původu, hrubé kusy tvrdé horniny. Místy se objevuje zrnitá žula; většinou jde o kvádry v nárožích. Kvádry zjevně byly opracovány pro jiné umístění. Buďto mají pravoúhlá nároží, takže nebyly určeny pro tupoúhlé nároží, v němž jsou osazeny nyní, nebo nesou stopy dodatečného hrubého osekání do tupoúhlé hrany. Nejsou mezi nimi tvarové kameny. Některé kvádry ovšem zřejmě byly otesány do podoby tupoúhlé hrany; nelze však určit, zda se jedná o fragmenty ostění nebo nárožní kvádry stavby. Kvádry nepřecházejí přes nároží, navzájem se překrývají jen malými částmi ložných ploch.

V horní části oválné okénko s neprofilovaným ostěním na vnější straně. Ve vnitřní ploše ostění se zachovala hladká omítka s nátěry. Otvor je obezděný vodorovně kladenými cihlami, ovšem záklenek je vyzděný z cihel jako segmentový. Pod oknem ve zdivu nevýrazné nepravidelnosti, které by snad mohly signalizovat, že pod oknem je uvnitř hlubší výklenek (dnes zřejmě není možné situaci kontrolovat, neboť pod oknem je uvnitř vestavěna velká skříň - zřejmě plechová rozvodna elektřiny; na fotografii v soupisu je ve východní stěně sakristie obdélné okno s oblým záklenkem, takže zřejmě pod oválným otvorem došlo k vyzdění až někdy během první poloviny 20. století??). Do zadní hrany ostění okénka je vsazena ortogonální mříž s provlékaných tyčí čtvercového průřezu.

Oválné okénko se konstrukčně i tvarově shoduje s okénkem ve východní stěně sakristie, avšak je umístěno níže - což nejspíše svědčí o tom, že již při určování polohy okének se počítalo s valenou klenbou v interiéru.

V západní části stěny je v úrovni okna úsek líce přezděný cihlami - zřejmě tu byl do zdiva dodatečně (o tom svědčí nepravidelný obrys jizvy) vsazen nějaký náhrobek, či spíše pamětní deska, po jehož odstranění byla jizva zaplněna cihlovou plentou (obdobné vyzdívky mělkých jizev jsou na mnoha místech stavby). V plentě jsou po stranách náznaky svislých hran po stranách - je možné, že tyto hrany lemovaly desku, která tu byla zpuštěna. Cihly jsou různých rozměrů (8/15,2/; 6,5//; 5,2// - ve stojce vpravo 6,2/14/).

Téměř celou úzkou stěnu vyplňuje dodatečně zřízený portálek. Obdélný otvor má neprofilované ostění ze tří žulových prvků (tmavé hnědočervené barvy). Překlad na pravé straně přesahuje za stojku dále - je pravděpodobné, že se jedná o druhotně užité ostění, původně určené pro širší otvor. Ostění je obezděno úlomky nepříliš kvalitních cihel v nápadně bílé maltě. Nad překladem je náznak vynášecího segmentového oblouku z úlomků cihel na stojato.

Klenba je valená s patkami na severní a jižní straně (ne křížová, jak uvádí literatura). V koutech jsou konzolky, z nichž vybíhají nepříliš výrazná žebra, tvořící kříž. Na severní a jižní straně jsou lunety oken, jejichž otvory se nacházejí nad patkou klenby.

Kostel Nejsvětější Trojice v Písku je většinou datován povšechně do doby po roce 1549, kdy byl podle nápisu nad jižním vstupním portálem založen zdejší hřbitov, a před rokem 1576, kdy byl nejspíše zhotoven jižní vstupní portál (Josef SOUKUP: Soupis památek historických a uměleckých v království českém, 33. Politický okres Písecký, Praha 1910, s. 235). Do té doby na tomto místě měla stát dřevěná kaple. Jinak je kostel považován za více méně jednolitou stavbu, pouze dodatečně doplněnou na východní straně o sakristii. Dokumentace spodní části vnějších líců stěn stavby, odhalených po odstranění omítek poničených po srpnové povodni, nepřinesla nějaká mimořádná překvapení. Přesto lze výsledek považovat za vysoce důležitý, neboť získané poznatky jsou alespoň dílčí náhradou za poničení cenné památky. Bylo by jistě odsouzeníhodné, kdyby součásti památky, zpřístupněné díky neblahému osudu, nebyly alespoň zběžně zaznamenány. Pokusil jsem se v čase, který jsem měl k dispozici, zjistit maximum.

Starší okna lodi měla parapet původně ve stejné výšce jako okna presbyteria, avšak jejich vnější špalety byly vyzděné z cihel. Lišila se také větší šířkou oproti oknům presbyteria. Zejména tento rozdíl v technologii a v rozměru oken zřejmě vyžaduje vysvětlení, neboť se jedná o vysloveně netypickou relaci. Po celý středověk i v renesanci bývalo běžně presbyterium zdůrazněno větším prosvětlením svého interiéru ve srovnání s lodí. Toho se obvykle docilovalo umístěním větších oken v presbyteriu (tak tomu bylo i u nedalekého kostela sv. Václava, budovaného v 16. století). Předpokládám proto, že velká okna v lodi by mohla svědčit o nějaké změně v průběhu výstavby, kdyby loď byla dokončována s určitým časovým odstupem, třeba i minimálním. Zatím si netroufám ani vyloučit možnost, že velká okna lodi vznikla dodatečně, i když vazba cihlového zdiva špalet na okolní lomové zdivo ničemu takovému nenasvědčuje.

O takové změně lze s určitou opatrností uvažovat i s ohledem na to, že by nešlo o jedinou změnu stavby. Je totiž více méně zjevné, že klenba byla do lodi kostela vložena dodatečně, přičemž nejspíše došlo i k vestavbě nosných přízedních pilířů klenby. Přitom zřejmě došlo i k posunutí západní dvojice oken lodi východním směrem. Není ovšem zcela jasné, proč nebyla nová okna zřízena až v ose klenebních polí. Snad byly nějaké důvody k rozhodnutí posunout okna k východu jen o tolik, aby nekolidovala s klenbou a jejími nosnými pilíři. Je též zřejmé, že při posunutí dále východním směrem by se okna ocitala v kolizi s jižním portálem i s později zazděným severním portálem. Nově zřízená okna v západní části podélných zdí lodi zřejmě již od počátku měla parapet v nynější výši. Ve východních oknech asi byly parapety nadezděny až později, jak o tom zřejmě svědčí dvě vrstvy omítek na boku špalety okna na severní straně.

Při těchto úvahách je třeba mít na paměti, že některé korekce mohly probíhat v zásadě v průběhu výstavby (např. záhy mohlo dojít k vložení klenby lodi a k posunutí západních oken). Připomeňme, že takové změny byly identifikovány i na renesanční stavbě píseckého kostela sv. Václava. Vývoj kostela sv. Trojice se snad podaří objasnit v budoucnu dalšími průzkumy, které doplní naši dokumentaci. Nyní není zcela jasné, kdy vznikla ve své nynější podobě okna presbyteria. Nejspíše současně s tím dostala svou nynější podobu i okna ve východním klenebním poli lodi. Je též možné, že teprve tehdy vznikla i okna v západní části lodi, tedy v jejím středním poli.

Západní portál lodi zaujme svým jednoduchým ostěním, které lze spíše považovat za raně gotické či za vrcholně gotické, nežli za renesanční. Mimoto je zatím nejasné, proč je západní portál lodi umístěn mimo její podélnou osu. Jak v případě, že by byl současný se stěnou, tak i při dodatečném zřízení by pravděpodobněji byl umístěn do osy stěny. Mohl tedy být umístěn mimo osu proto, že bylo třeba reagovat na nějakou stavební část, která později zanikla, a která bránila osovému situování otvoru.

Předběžně tedy předpokládám, že kostel vznikl po roce 1555 v nynější rozloze. Loď byla zřejmě plochostropá. Není vyloučeno, že i presbyterium byla původně plochostropé. Asi během druhé poloviny 16. století byla vložena klenba lodi, s hřebínkovými obrazci v podobě gotizujících hvězd. Snad současně nebo možná o něco později bylo zaklenuto i presbyterium. O postupnosti úprav a vylepšení, asi prováděných tak, jak se scházely příspěvky od obyvatel města, zřejmě svědčí i téměř jistě dodatečné osazení renesančního ostění před patrně starší portál v jižní stěně lodi. Portál v severní stěně lodi buďto nebyl nikdy dokončen, nebo bylo jeho ostění v neurčitelné době vytrháno.

Otázkou je původ fragmentu raně gotického soklu v severozápadním nároží lodi. Je pravděpodobné, že prvek pochází z výstavby města ve 13. století. Snad by mohlo jít o fragment soklu arkádového pilíře z nádvoří hradu. Každopádně se jednalo o nějakou stavbu (nebo její část), která byla zaniklá v 16. století, nebo tehdy zanikala. Za starší zatím považuji i ostění západního portálu lodi, zřejmě na svém nynějším místě osazené dodatečně (možná již v 16. století).

Sakristie je zřejmě barokní, ovšem je přístupná z presbyteria portálkem, který je snad staršího původu, avšak jeho původní umístění není známé (nelze vyloučit, že se jedná o ostění vyjmuté ze zrušeného severního portálu lodi). V jihovýchodní stěně sakristie byl dodatečně proražen portál; snad se to stalo až po roce 1800. Oválné okno ve východní stěně sakristie zřejmě vzniklo úpravou staršího většího otvoru a nejspíše zaujímá místo jeho původní horní části. Z porovnání s fotografií v Soupisu vyplývá, že k této úpravě došlo až ve 20. století, což ovšem prohlídkou zdiva nebylo jednoznačně prokázáno.

Katastrofální povodně v srpnu 2002 poškodily mnoho památek. Pro ty, kdo se zabývají dokumentací historických staveb a stavebně-historickými průzkumy, vyplývá ze vzniklé situace neoddiskutovatelný závazek podchytit maximum informací, které lze získat "díky" tomu, že je třeba řadu památek poměrně dalekosáhle upravovat. Samozřejmě to platí především pro ty případy, kdy dochází k otloukání historických omítek, a tím odhalovaní zdiva. Jistě by bylo dobré, kdyby kompetentní osoby své úsilí nějak koordinovaly, aby nedocházelo k tříštění snahy, případně k duplicitám. Protože můj osobní "akční rádius" není veliký, vyzývám alespoň ty, kdo dokumentují kostely, aby došli k nějaké vzájemné dohodě, případně aby mi na adresu evk@seznam.cz sdělili jméno lokality, označení kostela, který dokumentovali a rozsah zhotovené dokumentace, případně i údaj o budoucí archivaci dokumentace. Tyto údaje budou na zpřístupněny stránce http://sweb.cz/evk/. Jsem přesvědčen, že takové informace by měly předkládat i památkové ústavy, aby motivovaly ke spolupráci externisty.

Vzhledem k potřebě umožnit maximální operativnost při rozhodování aktivních jednotlivců o tom, které stavby je vhodné dokumentovat, vyzývám památkové ústavy a jiné instituce i spolky a jednotlivce, aby mi na adresu evk@seznam.cz oznámili, na kterých kostelech byly omítky sejmuty. Jsem přesvědčen, že odkazem na takový objekt na uvedené IN-stránce můžeme zvýšit naději, že se na objekt zaměří někdo, kdo je schopen kvalifikovanou dokumentaci pořídit. Případně by bylo vhodné, aby takové informace byly zpřístupněny na IN-stránkách památkových ústavů.