pbstraziste

7. 3. 2002

Návštěva v doprovodu ing. Jana Beránka, který spolu s dalšími kolegy realizoval SHP.

Obdélná loď. Na východní straně presbyterium, které se směrem k východu mírně zužuje. Na severní straně k presbyteriu přiléhá sakristie mírně zkoseného půdorysu. Na západní straně lodi je připojena věž čtvercového půdorysu.

Na exteriéru lodi, presbyteria a sakristie omítky z roku 2001. Hlazené dřevem. Otvory jsou lemovány pruhem hnědé barvy, vymezeným ryskou v zavadlé omítce. Ostatní plocha omítek je natřená bílou barvou. Kolem odhaleného dosud zazděného portálu v jižní stěně lodi je obdélné pole bez omítky, takže jsou zde odhalena čela tesaných dílů ostění a místy i navazující lomové kameny. Ustupující líc zazdívky okna je omítnutý a bíle (lomeně?) natřený. Věž má velmi zchátralé, avšak celkem souvislé omítky, které bych podle vzhledu líců zařadil do první poloviny 20. století.

Interiér

Dlažba většinou z čtvercových černých a zelených dlaždic (beton, šamot?). Zdivo prakticky souvisle pokryto dosud neopravenou omítkou zjevně s četnými vrstvami nátěrů.

Interiér přízemí věže

V jižní a severní stěně jsou vytvořeny široké špalety vstupů. V západní stěně je segmentem překlenutý výklenek se sedadlem.

Interiér lodi

V západní stěně lodi je jednoduchý vstup z podvěží s širokou špaletou. Posouzení jeho stáří není možné. Mohl vzniknout až v souvislosti s výstavbou věže, avšak mohl by být i o něco starší. Možnosti staršího původu portálu oproti přístavbě věže by mohlo nasvědčovat to, že ve východní stěně věže, přiložené k vnějšímu líci zdiva lodi, je vytvořen kolem portálu výklenek. Je totiž možné – ale není to jisté –, že kdyby byl portál současný s věží, bylo by jeho ostění osazeno až do vnitřního líce východní stěny věže. Ostění portálu je obložené prkny (zřejmě dubovými) s dekorativní řezbou, která připomíná pozdně renesanční či raně barokní vzory. Soudím však, že portál je spíše až z druhé poloviny 19. století.

Na jižní straně lodi je v dolní části stěny omítka vyspravována. Zdá se, že jde o místo zazděného jižního portálu lodi. Je možné, že po obvodu špalety portálu docházelo k pohybům zdiva a tím i k praskání omítek.

Triumfální oblouk má oblý záklenek. Do hrany oblouku je vložen pravoúhlý ústupek, který snad dole běží až k podlaze. Na straně do lodi je oblouk lemován plochým pásem, nejspíše vytvořeným jen z plenty. Není jasné, jak konstrukce tohoto lemu souvisí s ústupkem v hraně triumfálního oblouku. Do paty záklenku je umístěna plochá římsa, zespodu jednoduše profilovaná, která na straně do lodi přetíná i lemující pás triumfálního oblouku, na západní straně presbyteria pokračuje až do západních koutů presbyteria.

V interiéru lodi by měly být při příležitosti budoucí opravy omítek provedeny ověřovací sondy, které by určovaly vztah koutové věže k obvodovému zdivu lodi. Přitom by měla být ověřena i pravděpodobná existence tribuny mezi věží a jižní stěnou lodi. Je možné, že bude nalezen i vnější vstup na tribunu. Tento průzkum lze považovat za významný proto, že již byly doloženy koutové věže kombinované s tribunou, jakož i takové věže, které nebyly s tribunou spojeny.

Rovněž by mohl být ověřován rozsah omítek na východní a západní stěně lodi, protože tak by mohlo být s konečnou platností zjištěno, zda loď byla od počátku klenutá. Podotýkám, že již v několika případech se podařilo prokázat, že o existenci klenby zasahující do krovu, či alespoň o záměru vložit takovou klenbu, s určitou pravděpodobností svědčí tloušťka zejména západního štítu lodi shodná s obvodovým zdivem. To znamená, že v takových případech má stavitel snahu vyloučit vznik výrazného ústupku v patě štítu, neboť ústupek by jednak pohledově rušil, jednak by kolidoval s okenním otvorem, který u staveb otevřených do krovu nebo s klenbou zasahující do krovu často zasahuje nad patu štítu.

Pod podlahou lodi by mohla být drobnou sondou ověřena forma volné(?) podpěry pod jihovýchodním nárožím věže.

Jižní portál lodi

V jižní stěně lodi byl v průběhu opravy odkryt do té doby zazděný obdélný portál s ostěním o jednom ústupku. Vnější hrana ústupku je opatřena hrotitým záklenkem. Vnitřní hrana ústupku tvoří světlý otvor; má nepravidelný segmentový záklenek. Do koutu ústupku je vložen válcový sloupek, dole podepřených na patkách, vytesaných z kamene, vystupujícího z ostění. Podobně jsou do ostění zapuštěny bloky s hlavicemi. Hlavice mají tvar prstence zahroceného dvoubokého profilu. Sloupky jsou volné. Východní sloupek je sestaven ze dvou kusů. západní je z jednoho kusu. Nad hlavicemi probíhá pod hrotitým záklenkem vnější hrany ústupku oblý prut, sestavený z několika kusů, které zřejmě nejsou součástí navazujících částí ostění. Je možné, že prut byl původně do ústupku vložen zcela volně, nebo byl fixován nějakým způsobem, který snad byl ověřen při opravě. Nyní jsou díly prutu upevněny v koutu ústupku maltou.

Patky mají jednoduchý (primitivní) profil, odvozený z nějakých vyspělejších vzorů. Hlavice mají vysoký „talířovitý“ profil.

Kamenické provedení portálu i jeho tektonický rozvrh jsou velmi hrubé.

Při opravě byl portál uvolněn od zazdívky v celé hloubce ostění. Nový líc zazdívky za ostěním je omítnutý a bíle natřený. Ostění bylo nově vyspárováno.

Dle sdělení ing. Beránka a podle dokumentace, kterou mi ukazoval, je jasné, že ostění bylo v době odstraňování zazdívky pokryto několika vrstvami zčásti zachovaných nátěrů.

Interiér presbyteria

V severní stěně presbyteria je osazen portál do sakristie. Otvor je obdélný. Ostění je zřejmě z kamene, i když je v několika místech překryté omítkou a nátěry. Hrana ostění je okosená. Zkosení dole končí trojúhelníkovými ploškami, kolmými k líci zdi. V horních koutech otvoru jsou zřejmě zbytky konzol sedlového otvoru, dodatečně odsekaných. Důvodem odstranění konzol mohlo být relativní snížení otvoru po zvýšení podlahy. Zatím ovšem nelze vyloučit ani možnost, že portál byl oproti původní situaci přezděn či přemístěn. Tomu by totiž mohlo nasvědčovat jednak to, že úroveň jeho prahu leží zřejmě níž, než u jižního portálu lodi, a jednak to, že je situován až i východní stěny sakristie a u východní stěny presbyteria ve stavu před jeho prodloužením. Takové umístění je nezvyklé.

Dveře jsou sestaveny ze svislých prken, spojených na straně do sakristie novějšími (profilovanými) svlaky. Vnější strana křídla je pobita plechovými pláty, vyztuženými šikmo kladenými křížem plochými pásy. Na zadní straně křídla je krabicový zámek zřejmě z konce 19. století. Kolem něj je na povrchu křídla jasně patrný otisk plechové desky gotického zámku s charakteristickým projmutím stran a rozšířenými rohy, snad zakončenými kvítky či lístky. Vzhledem k dobrému stavu prken křídla nepovažuji za pravděpodobné, že by křídlo bylo gotické. Předpokládám, že křídlo bylo později vyměněno, přičemž na ně byl opětně osazen gotický zámek, později odstraněný.

Klenba presbyteria

Klenba presbyteria je valená, v západní části má křížovou formu. Zdá se, že by křížové pole mohlo být starší, ještě z doby před rozšířením presbyteria. Po rozšíření presbyteria mohl být připojen valený úsek. Obě klenby jsou sice cihlové, ale právě na jejich rozhraní probíhá na rubu poměrně subtilní pas z cihel. Na líci klenby však není viditelný žádný příznak zlomu, který by pravděpodobně vznikl při dodatečném prodlužování klenby. Je pravděpodobné, že tyto okolnosti by mohly být vysvětleny průzkumem pod omítkami v interiéru presbyteria.

Křtitelnice

V podvěží leží kamenné těleso ve tvaru osmibokého komolého jehlanu. Je položeno na široké základně. Na bočních plochách jsou mělce zahloubená pole, lemovaná hladkým páskem. V polích jsou v mělkém reliéfu provedená frakturní písmena, zřejmě charakteristického pozdně gotického tvaru. Zdá se, že na původní horní straně (nyní u podlahy) jsou některá písmena opatřena korunkou. Nejlépe je patrné písmeno „m“, z dalších lze rozpoznat „a“ a „r“. V boku tělesa je drobný otvor, který by původně mohl sloužit jako výpusť nádoby. Vzhledem k tomu, že těleso leží na své širší základně, v níž by musela být vyhloubena nádrž, nebylo možné existenci nádrže ověřit. V užší základně, kterou je těleso obráceno směrem vzhůru, je vyhloubena drobná jamka neurčitelné hloubky, v níž je zřejmě zbytek železného trnu. To by mohlo svědčit o tom, že se jedná o základnu, kterou byla předpokládaná křtitelnice upevněna k nějaké podnoži. Podle stavu zvětrávání kamene se zřejmě jedná o hrubozrnný pískovec.

Nepředpokládám, že by těleso mělo původně nějakou jinou funkci, než že tvořilo součást křtitelnice. Soudím, že těleso předpokládané není předhusitského původu, spíše bych jej zařadil před konec 15. století.

V severovýchodním koutu sakristie stojí velká kamenná mísa, která zjevně sloužila jako křtitelnice. Zdá se, že tomu tak bylo ještě před několika desetiletími, jelikož prohlubeň je zakrytá dřevěným víkem, které zřejmě mělo chránit obsah. Nádrž má přibližně polokulovitý tvar, dole tuším s nevelkým plochým dnem. Půdorys tělesa je kruhový. Převýšené těleso se směrem vzhůru mírně rozšiřuje a je segmentově vypouklé. Nádoba je vytesána ze žuly.

Na objektu nejsou žádné slohově zařaditelné znaky. Takovéto křtitelnice byly v literatuře zpravidla označovány jako starodávné či románské. Je možné, že křtitelnice je pozdně románského či raně gotického původu. V takovém případě by ovšem nebylo zcela jasné, proč by musela být později vytesána druhá křtitelnice, z níž nejspíše pochází jehlancovité těleso v podvěží. Je však možné, že později byla starší neozdobná křtitelnice nahrazena jinou, která byla opět použita po zničení novější křtitelnice. Zatím se jedná jen o hypotézu.

Sakristie

Velké okno v severní stěně je snad barokní nebo pozdější. Vstup ve východní stěně byl nepochybně zřízen až v novověku, nejspíše v 18. století. Nad ním je zachována část drobné lunety, která nejspíše náležela drobnému okénku ve východní stěně sakristie. Je zvláštní, že luneta má příznačně barokní pětiboký půdorys. Její starší původ ovšem není vyloučený. Vzhledem k tomu, že na rubu je patrné kamenné zdivo klenby, zdá se, že by mohla být středověká. Situace by měla být ověřena sondážním a restaurátorským průzkumem.

V jižní stěně sakristie byly nově provedeny do omítky zapuštěné elektrické rozvody. Není příliš pravděpodobné, že by tato příležitost využita k dokumentování zdiva a jeho případných starších omítek.

Západní střešní štít lodi

Jak mě upozornil ing. Beránek, zachovala se asi v severní třetině štítu stopa po jižní zdi koutové věže. Věž byla vložena do severozápadního koutu lodi. Po odbourání jižní stěny věže zůstala ve zbylém nepravidelném lomovém zdivu viditelná válcová dutina, která svědčí o tom, že při stavbě štítu a věže byl jeden lešeňový nosník vložen do jižní zdi věže tak, že vystupoval jen před západní líc štítu. V odpovídající výšce se zachovala další dutina po lešeňovém nosníku v severní třetině štítu – tedy v západní stěně věže – také v jižní části štítu. V jihozápadním koutu věže je zdivo zjevně provázané, kdežto zevně je zdivo štítu k věži přizděné zjevně na nepravidelnou spáru. Tato situace nejspíše svědčí o tom, že byla nejprve stavěna věž, k níž bylo neprodleně připojeno zdivo štítu. Na jižní straně věže je zachován malý úsek omítnutého vnějšího líce, který se původně uplatňoval nad hranou štítového zdiva.

Z popsané situace tedy zřejmě vyplývá, že věž nebyla vložena do lodi dodatečně.[1]

V jižní části západního štítu nynější lodi je vidět nad stropem lodi záklenek poměrně rozměrného okna, zaklenutého půlkruhem. Vnitřní rozevřená špaleta je omítnutá, ale zjevně má záklenek sestavený z cihel. Kolem tohoto okna je obloukem vymezená plocha, pokrytá omítkou s nátěrem, což svědčí o tom, že jižně od věže byla do lodi vložena klenba, která zasahovala vysoko nad korunu podélných zdí lodi (srov. poznámky k situaci nad triumfálním obloukem). Narozdíl od situace nad triumfálním obloukem, kde zjevně klenba probíhala přes celou šířku lodi, byla u západní stěny klenba užší a také nižší, jelikož se omezovala na prostor mezí jižní stěnou věže a jižní stěnou lodi. Nepochybně však také tato klenba zasahovala nad úroveň rovného stropu, pokud bychom jej v lodi hypoteticky předpokládali. Vzhledem k rozdílnému rozponu obou kleneb musíme předpokládat, že klenby byly odděleny buď hranou, nebo – a to spíše – pasem, rozklenutým mezi jihovýchodním nárožím věže a jižní stěnou lodi. Pokud bychom předpokládali na západní straně lodi tribunu (srov. Újezdec), nebyl by zcela jasný důvod toho, že by klenba u západní stěny lodi také zasahovala do krovu. To by totiž znamenalo, že by do krovu musela zasahovat i předpokládaná východní stěna tribuny nebo zdivo nad pasem.

Vzhledem k těmto nejasnostem by asi mohlo být přínosem provedení restaurátorského průzkumu omítek v interiéru lodi i na štítech. Zatím totiž nelze vyloučit možnost, že valená klenba byla do krovu lodi zasunuta až dodatečně. Zatím není vyloučeno, že kostel mohl být původně plochostropý, i když to není příliš pravděpodobné.

Pozici věže respektoval ještě barokní krov lodi. Po zboření věže byl krov severozápadním koutu lodi improvizovaně doplněn. Nynější barokní krov lodi byl zřízen po zrušení valené klenby lodi. Vazné trámy nového krovu byly zřejmě zespodu podbity a na podbití byla asi provedena omítka na rákos. Teprve po zbourání koutové věže však strop mohl dostat svou nynější formu.[2]

Střešní štít nad triumfálním obloukem

Štít je zděný z lomového kamene. Přibližně uprostřed je v něm umístěn těsný průchod s tesaným neprofilovaným ostěním, s půlkruhovým záklenkem. Nad záklenkem je vybourán malý úsek líce zdiva a v dutině je viditelná část neopracovaného povrchu dřevěného překladu špalety, která je obrácena do podkroví presbyteria. Překlad špalety byl tvořen třemi dřevy, opracovanými jen na spodní straně nebo vůbec neopracovanými. Východní z těchto dřeva bylo později odstraněno a zřejmě až v posledních letech nahrazeno trámkem, řezaným moderním způsobem. Na jižní straně je střední trámek podepřen drobným svislým špalíkem kruhového průřezu (tato podpěra se sem mohla dostat i později). Dle sdělení ing. Beránka byly z nosníků odvrtány vzorky, které se však nepodařilo datovat dendrochronologickou metodou. (Zde je snad možné podotknout, že nosníky v překladu špalety jsou velmi narušené hnilobou a že se tedy musely při vrtání drolit a patrně i vysypávat otvorem na zadním konci vrtáku. Této potíži osobně odpomáhám vkládáním víčka do otvoru v zadním konci vrtáku.)

Po stranách jsou nad překladem průchodu v západním líci štítu dva otvory po vodorovných trámcích lešení. Z jižního z obou otvorů vyčnívá na východní straně štítu dosti dlouhý úsek nosníku, velmi narušeného hnilobou a hmyzem. Konec nosníku byl zřejmě odříznut až při stavbě nynějšího krovu, neboť jeho hambalkový trám probíhá právě před otvorem.

Na východní straně štítu jsou patrné stopy starší střechy, zřejmě situované jen o několik cm níž než nynější střecha. Na omítce štítu se zachovaly otisky starší krytiny, zřejmě pálených tašek bobrovek.

Na jižní straně štítu je pod jeho nynější patou ústupek, který zřejmě signalizuje původní polohu koruny obvodového zdiva lodi. Ústupek nejspíše na jihovýchodním nároží lodi navazoval na římsu podélné stěny lodi. Po zvýšení lodi byl na ústupek založen pilastr, který probíhá až k hraně nadezděného štítu. Při pohledu z jižní strany se tak ústupek vůbec neprojevuje. Směrem k severu se ústupek v místech nad jižní stěnou presbyteria plynule vytrácí, takže původně zřejmě do podkroví presbyteria nepokračoval.

Není jasné, zda na severní straně štítu býval takový ústupek také. Je však pravděpodobné, že ano, avšak patrně byl při pozdějších úpravách buďto odsekán nebo byl překryt zdivem či plentou.

Na západní straně štítu je po stranách průchod zachována omítnutá plocha zdiva s nátěrem. I přes poškození omítky je zřejmé, že omítnutá plocha měla obrys ve tvaru oblouku. Zjevně se tedy jedná o čelo valené klenby lodi, přičemž tato klenba vystupovala vysoko nad koruny podélných zdí lodi. Podle stop na štítu je zřejmé, že – podobně jako presbyterium – loď byla dodatečně zvýšena. Soudím, že původní výška stěn lodi mohla být menší tak o 150 cm. Mám za to, že koruna podélných zdí lodi ležela zhruba v úrovni patek záklenků oken lodi. Vzhledem k tomu, jaké jizvy vznikly ve zdivu štítu po odbourání klenby, lze předpokládat, že klenba byla spíše zděná, než bedněná. Průchod ve štítu mohl být přístupný z úrovně stropu lodi, pokud loď někdy rovný strop měla. Pokud však loď měla od počátku klenbu zasahující do krovu, muselo se k portálku stoupat jedině po žebříku z podlahy lodi.[3]

Ve spodní části východního líce štítu jsou v obou koutech nad výběhy cihlové renesanční(?) klenby nepravidelné bloky zdiva, vystupujícího před líc zdiva štítu. Blok na jižní straně byl zjevně později upravován. Snad tomu tak bylo proto, že zde starší zdivo vystupovalo tak daleko, že překáželo při zřizování či opravách nynějšího krovu. Na severní straně vystupují lomové kameny asi 50 cm před líc zdiva štítu (odhad).

Tuto situaci jsem navrhoval interpretovat jako pozůstatky zaniklé klenby presbyteria. To by znamenalo, že by klenba presbyteria musela původně být situována ještě výše, než nynější klenba. Vzhledem k tomu, jak byla provedena úprava korun zdiva presbyteria, nelze nyní určit, zda jsou podélné stěny presbyteria provázány s východní stěnou lodi. Zatím tedy předpokládám, že zdivo presbyteria je s lodí současné (snad to bylo prověřeno při archeologickém výzkumu mrg. Koreného z muzea v Příbrami). Ve střední části štítu,nad temenem klenby presbyteria, jsou na zdivu štítu viditelné jednak předstupující kameny, jednak také přezděné úseky líce, zřejmě výplně dutin. Také to tedy svědčí pro možnost, že v presbyteriu původně byla klenba výš.

Takto předpokládaná klenba – i když zatím není spolehlivě doložená – by zřejmě kolidovala i s nynějším krovem.

Představu o zaniklé klenbě staršího presbyteria, situované výše než nynější klenba, podporuje i poloha portálku ve štítu. Pokud by nebyla v presbyteriu vysoko položená klenba, která by zasahovala až téměř pod práh průchodu, neměla by vyvýšená poloha portálku žádný zřejmý význam.

Podkroví presbyteria

Podobně jako u lodi byly podélné zdi presbyteria dodatečně zvýšeny. Svědčí o tom především krov presbyteria, který byl pořízen dříve, než došlo ke zvýšení zdiva. To je doloženo tím, že některých krokvích se zachovaly dlaby po patních spojkách mezi krokvemi a níž situovanými vaznými trámy. Při zvyšování presbyteria byly ovšem tyto vazné trámy i spojky odstraněny. Krokve byly při té příležitosti rovněž zkráceny a končí od té doby u vnitřního líce zdiva. (Je zajímavé, že při aktuální opravě byly protézované spodní konce některých krokví nově provedeny jako kopie i s dlaby pro neexistující patní spojky.)

Krov presbyteria nemohl být nikdy situován podstatně níže než dnes, jelikož jeho hřeben leží těsně nad překladem vysoko položeného průchodu štítem nad triumfálním obloukem.

Určení vztahu krovu presbyteria a nynější klenby presbyteria zřejmě představuje ještě určitý problém. Jde o to, že klenba je zřejmě starší než krov (na klenbě letopočet 1613, krov tuším někdy kolem poloviny 17. století). Přitom temeno klenby zjevně vystupuje nad úroveň spodnic krovu. Je tedy možné, že krov původně neměl průběžné spodní vazné trámy, ale jen kráčata, o která se opíraly krokve a patní spojky.

Do východní části krovu byl zjevně dodatečně vložen sanktusník, kvůli němuž byla mj. vyříznuta střední hambalková vaznice krovu a odstraněny některé pásky (šikmé spojky).

V navazujícím podkroví sakristie bylo možné pouze konstatovat, že valená klenba s vrcholnicí severojižního směru (což není příliš obvyklé) je zděná z lomového kamene. Ploché kameny zřejmě nebyly nijak opracované a zřejmě se značně liší svými velikostmi. Hrubý kamenný materiál by mohl nasvědčovat středověkému původu klenby. Vztah sakristie a její klenby ke zdivu severní stěny presbyteria a k severovýchodnímu nároží lodi není možné posoudit, protože při aktuální opravě byla koruna zdiva presbyteria a lodi radikálně upravena (snad ve snaze o statické zajištění stavby). Rub klenby je s výjimkou jejího temene zakryt mohutnou vrstvou zásypu.

Není proto možné ani posoudit relativní chronologii kostela a sakristie. Lze jen doufat, že situace byla ověřena archeologicky při hloubení drenážního(?) kanálu na vnějšku stavby. O vztahu sakristie a presbyteria by mohl svědčit portálek v severní stěně presbyteria, avšak ani to by nebylo spolehlivé, protože zatím nevíme, zda je tento průchod svázán s okolním zdivem, nebo jestli do něj byl osazen dodatečně.

Kaple v jihovýchodním koutu hřbitova

Stavba je z velké části omítnuta. Zdivo je zřejmě smíšené cihlokamenné, střešní štíty jsou cihlové.

Kaple má mírně protáhlý obdélný půdorys. V západní stěně je vytvořena široká arkáda s podloženým pasem, který dosedá na cihlovou římsu s omítkovým profilem. Arkáda má tvar vysokého segmentu. V severní stěně je u severozápadního nároží nečleněný portál s půlkruhovým záklenkem, na vnitřní straně se segmentem překlenutou špaletou. Z tvaru tohoto portálu podle mého názoru vyplývá, že portál bylo možno uzavírat. To podle mého názoru svědčí o tom, že tento portál je starší, než západní arkáda. Zdá se, že s arkádou konstrukčně souvisí valená klenba, proťatá křížovým polem, v jehož vrcholu je do průseků hřebínků vložen plochý kruhový svorníček (asi jen omítkový). Je tedy možné, že klenba je pozdně renesanční. V této souvislosti je zřejmé, že klenba byla buďto dodatečně spojená s obloukem arkády v západní stěně, čemuž však za dosavadního stavu nic nenasvědčuje, nebo je s arkádou současná. V takovém případě by ovšem bylo otázkou, proč je arkáda v patkách zalomená, když u klenby interiéru tomu tak není. Tyto otázky snad budou vyřešeny budoucími hloubkovými průzkumy či pozorováním v průběhu opravy.

V jižní stěně interiéru u jihovýchodního koutu je nízko nad podlahou ve zdivu vytvořena drobná půlkruhová nika s konchou. V patě konchy probíhá drobná plochá římska, asi je omítková, která pokračuje i v krátkých úsecích na zdivu po stranách niky. Z polohy výklenku vyplývá, že podlaha kaple bývala níž, řekněme tak o půl metru. Niku lze považovat buď za pozdně renesanční nebo za barokní.

Je pravděpodobné, že na stěnách a na klenbě jsou zachovány relikty maleb, které by mohly přispět k určení doby vzniku kaple i k poznání její funkce.

Severovýchodní nároží kaple navazuje na východní úsek ohradní zdi hřbitova mírným půdorysným zalomením, avšak bez zřetelné spáry. Lze předpokládat, že kaple byla vložena do stojící ohradní zdi hřbitova, současně je však možné, že nynější zeď vznikla později na místě starší. Souvislost s úsekem zdi s baštou není zcela jasná; je možné, že bude zjištěna až při případném ohledání základů.

Bašta

Jihovýchodním směrem od kostela je do východního úseku ohradní zdi hřbitova severně od kaple vložena bašta podkovovitého půdorysu. Zdivo je zřejmě cihlokamenné, kolem otvorů cihlové. Portál v západní stěně je obdélný, původně značně široký. Vnitřní špaleta je překlenutá segmentem. Otvor byl dodatečně zúžen na obou stranách přizděním stojek cihlami. Trojice kruhových okének má vnitřní špalety překlenuté segmentem. Bašta vystupuje z obvodu hřbitova celým půdorysem. Na západní straně je uzavřena zdí. Je velmi pravděpodobné, že bašta byla zakryta střechou.

Vzhledem k tomu, že terén se na východní straně hřbitova výrazně sklání východním směrem, je „podlaha“ bašty vyvýšena o několik metrů (odhadem asi 3 m). Je proto pravděpodobné, že v dolní části bašty byl původně obsažen nějaký suterén.

Funkce bašty není zcela jasná. Z hlediska stavebního uspořádání se zdá pravděpodobné, že se jednalo o stavbu s vojenskou funkcí. V baště by mohlo být umístěno několik střelců s ručními palnými zbraněmi. Není však zcela jasné, jaký by byl strategický význam bašty. Bašta se sice zřejmě obrací směrem k místní komunikaci, která mohla mít dříve větší význam (mohlo se jednat o větev cesty z Prahy na Horažďovice a Sušici), avšak poloha celého hřbitova v úbočí pod temenem návrší nemohla být strategicky hodnotná. Naproti tomu je možné, že v době vzniku bašty ještě stála nějaká další obranná stavba západně od kostela, na temeni skály.

Je však též možné, že „bašta“ vůbec neměla vojenské určení, neboť se mohlo jednat např. o hřbitovní kapli (možná s kostnicí v suterénu).

Je pravděpodobné, že by k určení funkce bašty mohl s konečnou platností zahovořit archeologický výzkum zejména v jejím interiéru.

Z památkového hlediska se zdá, že pro budoucnost objektu by bylo prospěšné, kdyby byl opatřen střechou.

Stavební forma bašty se vzdáleně podobá baštám ve vnějším opevnění zámku v Březnici.

Bašta na Stražišti podle mého názoru mohla vzniknout buď kolem roku 1600, nebo v době třicetileté války (Soupis mluví o opevňování kostela, prováděném Švédy).

Poznámky k opravám stavby

Z hlediska možnosti prohloubit poznatky o památce je třeba, aby byl při opravě stavby (každé!) zajištěn odborný dohled a zpracování přiměřené dokumentace. K takovým úkonům by mělo patřit prakticky závazně i odebrání vzorků dřeva z odstraňovaných trámů krovů. Přitom je samozřejmě třeba pořídit precizní dokumentaci umístění právě těch trámů, z nichž vzorky pocházejí. Trámy, z nichž mají být vzorky odebrány by měl označit odborník. Jde o to, že z tzv. řezaných vzorků je možné s největší pravděpodobností určit stáří trámů dendrochronologickou metodou. Úspěšnost takových datací je daleko vyšší, než u pokusů o datování tzv. vrtaných vzorků.

Poznámky ke stavebnímu typu kostela

Souvislost stavby s jihočeskými kostely s koutovou věží je velmi pravděpodobná. Této možnosti nasvědčuje i velmi rustikálně formovaný portál v jižní stěně lodi. Portály tohoto typu bývají v literatuře spojovány s vlivem tvorby huti johanitského kláštera ve Strakonicích. To ovšem platí i pro jihočeské koutové věže.

Presbyterium, pokud je současné s lodí, by vzhledem k mírnému zužování východním směrem mohlo být srovnáváno s kostelem v Radobytcích.

---

[1] Ovšem jsou známy případy, kdy byly věže tohoto typu vloženy dodatečně, přičemž v některých případech došlo k tomu, že v rozsahu západní stěny věže bylo zdivo štítu lodi sneseno.

[2] Určitou velmi volnou analogií tohoto postupu bylo doplnění renesanční klenby lodi kostela sv. Václava na Zderaze v Praze. Také zde byla po renesanční přestavbě vtažena starší románská věž do koutu lodi. O věž se opřela renesanční klenba, která byla po zbourání věže doplněna.

[3] Podotýkám, že podobná situace byla zjištěna např. v Dolním Městě.