zpět na hlavní stránku evk
zpět na hlavní stránku Stará Boleslav

Poznámka k průzkumům kostela sv. Václava ve Staré Boleslavi

 

Bazilika sv. Václava ve Staré Boleslavi patří k nejvýznamnějším místům našich dějin. Je proto překvapivé, jak málo pozornosti zatím vyvolala ze strany historiků umění a stavitelství. Samozřejmě nechybějí zmínky v soupisných a syntetických pracích. Monografické články jsou však výjimkou.

Souvisí to zřejmě s aktuálním stavem památky, která není bezprostředně ohrožená, je jen postupně postihována více či méně závažnými závadami v důsledku průběžného opožďování údržby. Současně ovšem objekt neposkytuje mnoho inspirace z hlediska uměleckohistorického rozboru, neboť nejde o žádné velkorysé architektonické řešení – např. ve srovnání s nedalekým mariánským chrámem je bazilika sv. Václava téměř popelkou. Pro stavebně-historické zkoumání je jistě nezanedbatelnou překážkou to, že zdivo je ve velkém rozsahu zahaleno souvislými omítkami (opravenými v "důstojně chátrajícím" způsobu asi z doby kolem roku 1980), a také některé projevy složitější geneze stavby lze vlastně jen konstatovat, avšak z hlediska stavební historie zatím sotva nějak interpretovat s vyhlídkou na nalezení konečného správného řešení (to platí např. pro dva izolovaně stojící románské pilíře v jižní mezilodní arkádě nebo pro nejasné obloukovité úseky zdiva na východním konci severní lodi, jež jsou známé tím, že v nich Václav Mencl předpokládal pozůstatky apsidy severní boční lodi předrománské baziliky).

V současné době přicházejí nové poznatky především od archeologů. Peripetie terénních zásahů, které byly příčinou zkoumání, ponechejme není stranou. Zatím se zdá, že jen archeologové přistupují k památce s plnou zodpovědností. Výsledky výzkumů průběžně publikují a také je zpřístupňují bezprostřednímu pohledu při široce navštěvovaných odborných komisích. Opakovaně přitom poukazují na nedostatečnou reakci odborníků na analýzu stavebního vývoje. Tato okolnost se snad v nadcházejících etapách oprav a výzkumů změní k lepšímu, neboť bylo zadáno vypracování stavebně-historického průzkumu.

Archeologové se v souvislosti s výzkumem základů Vrábské kaple, která přiléhá k severnímu boku presbyteria baziliky, s nevšedním zaujetím zabývali i nadzemními částmi stavby. Jejich přístup byl vysoce zodpovědný. Pořídili velmi podrobnou dokumentaci zdiva nad klenbami a výsledky publikovali na konferenci. Ale ačkoliv o výsledcích diskutovali se specialisty v oboru SHP, je zřejmé, že taková občasná součinnost při rozboru stavby není dostatečná. Neříkám, že na vině tu jsou archeologové. Naopak, jsem toho názoru, že vzhledem k významu památky a jejím složitostem měli ke spolupráci se stavebním historikem vždy nabádat památkáři a měli k tomu také vytvářet podmínky a požadavkům v tomto směru vycházet vstříc. Tuším, v čem je problém, ale nechci jej zde detailně rozebírat, i když jej považuji za téměř klíčový (částečně se týká vztahu některých památkářů k průzkumům jako ke zbytné činnosti, provozované za peníze, které mohly být lépe využity na konkrétní opatření k záchraně památky).

Památka, která má vlastnosti, jež jsem stručně charakterizoval úvodem, nabízí téměř stále nové poznatky. Již před nějakou dobou jsem se pokusil nastínit svůj názor na stavební vývoj kostela. Musím přiznat, že tento výklad se nesetkal s jiným ohlasem, nežli s odmítnutím ze strany archeologů. Já však nechtěl prohlásit za nepravdu to, co tvrdí archeologové – ostatně takový pokus z mé strany by neměl jiný efekt, než rozpory mezi lidmi, kteří ve skutečnosti mají spolupracovat –, ale chtěl jsem naznačit, že ke konečnému výkladu bude třeba postupovat ještě nějakou dobu. Podle mého pozorování horních částí stavby probíhal vývoj jinak, než jak situaci vidí archeologové. Ale to neznamená, že ve výsledku neuznám svůj omyl. Ale, pokud jsem se jej dopustil, potřebuji pro sebe samého precizně vědět, co jsem popletl. Které zdivo jsem špatně zařadil? Kterou spáru špatně vyhodnotil? Který otvor málo prozíravě posoudil? Jsem vůbec schopen korektně vyhodnotit svá pozorování?...

Chtěl bych se zmínkou zastavit u spáry na jižní stěně trojlodí, na rozhraní oblého pláště jižní apsidy. Vysvětlil jsem dříve, proč si myslím, že apsida není raně středověká. Usoudil jsem, že spára svědčí o dodatečném připojení apsidy ke staršímu nároží, neboť jsem nepovažoval za možné, aby starší byl jen půlkruhový plášť apsidy. Čistě hypoteticky ovšem lze připustit možnost, že zde stála podobná širší stavba jako Vrábská kaple, jejíž předstupující část byla snad z důvodů funkčních nebo komunikačních zbourána. Poté by mohla být apsida spojena s jižní stěnou trojlodí novou zdí. Výsledkem tohoto procesu by mohla být zmíněná spára. (Bohužel jsem zatím neměl příležitost zkoumat tyto části stavby z podkroví. K určení "vlastností" spáry by mohla stačit malá sonda.)

Další podobně nejasnou partii lze pozorovat na apsidě hlavního chóru. Na severní straně, při ústupku, který odpovídá poloze východní stěny Vrábské kaple, nad jejíž střechu vystupuje, se na plášti apsidy projevuje zvláštní anomálie. Nad podezdívkou, dodatečně vloženou do koutu mezi hlavní apsidou a apsidou Vrábské kaple, stoupá až k parapetu okna hlavní apsidy zcela rovný úsek zdiva, široký asi 2,5 m. Nenavazuje tedy na oblý plášť apsidy. Zatím nelze říci, zda jde o úsek staršího zdiva, k němuž byla apsida napojena, nebo naopak o nějakou pozdější opravu. Protože jsem toho názoru, že v případě dodatečného vložení tohoto úseku by se jej stavitel pokusil zaoblením napojit na zbytek apsidy (a vlastně by to musel udělat ze statických důvodů, protože parapet severovýchodního barokního okna apsidy již je půdorysně mírně zaoblený a záklenek tohoto okna navazuje na křivku pláště apsidy), mám za to, že je zde zachován nějaký úsek staršího zdiva, zatím neznámého původu. (Čistě v rovině teorie lze uvažovat o možnosti, že presbyterium bylo v některé fázi své existence na exteriéru zakončeno polygonálně a šikmo situovaný úsek zdiva by mohl být reliktem zalamovaného vnějšího líce apsidy, nebo by se dokonce mohlo jednat o relikt polygonálního závěru, snad gotického původu.)

Pod barokním severovýchodním oknem apsidy hlavního chóru na zmíněný přímý úsek zdiva navazuje ještě jedna méně zakřivená plocha, kterou pracovně interpretuji jako starší zazděné okno (zmiňoval jsem se o tom již dříve, přičemž jsem vyslovil pochybnost o tom, že by toto okno mohlo být románské, neboť se mi jeho rozměry zdají příliš veliké – nemohu ovšem popřít, že některé předrománské stavby např. v Německu mají značně větší okna, než stavby z vrcholné fáze románského slohu (Limburg an der Haardt); je třeba též zvažovat možnost, že zazděná okna apsidy byla v jejím plášti vybourána či rozšířena dodatečně, případně – jak se to stává – s částečným využitím staršího ostění). Konečné hodnocení zde bude nejspíše možné jen po případné sondáži v omítkách. Pokud by alespoň některé z těchto zásahů byly novověké, mohl by o nich nějaké doklady snést archivní výzkum v rámci standardního SHP, o jehož realizaci bylo údajně konečně rozhodnuto.

V jedné své dřívější poznámce jsem komentoval zdivo určitých partií baziliky s tím, že je nepovažuji za kvádříkové. Byl jsem upozorněn, že archeologové nehodnotí stavbu jako románskou, ale předrománskou, a tedy ani nepočítají s výskytem kvádříků, ale spíše hrubě otloukaných delších (plochých) opukových kamenů, kladených do řádků. Takové zdivo má podle předpokladů archeologů ve své spodní části jak zdivo hlavní apsidy, tak také celé Vrábské kaple. V těchto dnech je nad terénem patrný úsek zdiva severní stěny Vrábské kaple do výšky asi 40–50 cm. Zdivo je skutečně převážně opukové, z deskovitě tvarovaných opukových kamenů, tvořících poměrně pravidelnou strukturu, obsahující řádky. Ve střední části stěny je ve zdivu několik rozměrnějších jen hrubě upravených pískovcových bloků (pískovec hnědě-červenavé barvy). Shluk pískovců není nijak ohraničen oproti opukovému zdivu a místy je s ním promísen. Zdá se tedy, že pískovce nebyly do zdiva vloženy dodatečně. Ve zdivu není žádná cihla, zřejmě ani ve zlomku. Podle nálezu archeologů má zdivo základový ústupek v úrovni raně středověkého terénu. Nelze ovšem přehlédnout, že zdivo má líc nápadně jednotný, minimálně narušený, a to přesto, že místy se v něm opukové kameny rozpadají na drobnou drť. Nároží nejsou nijak zvýrazněna ani konstrukčně (vyztužením kvádry), ani opticky (liseny). Přitom nejsou nijak zvlášť narušena. Přiznávám, že mi činí potíže uvěřit, že by zdivo někdy z 11. století bylo v tak dobré kondici, když víme, jak krušná období za sebou chrám má.

Totéž platí pro vnější plášť apsidy hlavního chóru, viditelný z větracího kanálu, vyhloubeného pod úrovní terénu už při některé dřívější opravě ve 20. století (v rámci úprav k miléniu?).

Co je skutečně nápadné, je, že ve zdivu severní stěny Vrábské kaple zřejmě není možné pozorovat jediný zlomek páleného materiálu, jejichž přítomnost je jinak typická pro postředověké konstrukce (zlomky cihel, bobrovek, prejzů, dlaždic se alespoň jednotlivě vyskytují téměř vždy). Určení stáří zdiva z hlediska jeho typu a stáří bych tedy osobně opatrnicky ponechal otevřené, přičemž hypoteticky preferuji raně novověký původ.

Po poslední opravě vnějších průčelí (kolem 1980?) se postupně v povrchu omítek objevují více či méně patrné vlasové praskliny, z nichž některé vyplývají z běžných projevů chátrání a deformací (dilatací) rozsáhlé stavby, avšak část z nich svědčí o konstrukčních anomáliích a změnách. Kromě již dříve zmíněných prasklin, kterými jsou signalizovány zazděné starší okenní otvory v hlavní apsidě, se nyní stále zřetelněji rýsují zejména na severní stěně severní lodi pod půlkruhovými barokními okny starší výškově disponované otvory. Podobné náznaky lze pozorovat v některých úsecích také na průčelí jižní lodi (přičemž v obou případech osy těchto předpokládaných starších otvorů korespondují s osami nynějších klenebních polí, takže by tyto otvory neměly být starší než nynější klenby a vnější opěráky – o tom, že ve středověku by měly být polohy jiné, svědčí gotický portál v jižní stěně, částečně překrytý goticko-renesančním opěrným pilířem).

Nad pultovými střechami bočních lodí vystupují stěny hlavní lodi a presbyteria. Zde jsou nad záklenky oken jemné praskliny, zřejmě svědčící o mírných poklesech konstrukce záklenků, dále jsou v řadě míst patrné svislé linie, zřejmě nasvědčující tomu, že bazilikální stěny byly zděny po etapách – nejprve meziokenní pilíře, mezi něž byly teprve následně vkládány záklenky oken a vnitřních špalet a jejich nadezdívky (je možné, že při tomto postupu mohl být nad pilíři vztyčen krov a teprve poté zděna okna). Je tedy možné předpokládat, že horní části zdiva, minimálně nad parapety bazilikálních oken hlavní lodi a presbyteria, jsou barokní. Výjimkou zřejmě je úsek na severní straně hlavní lodi mezi západním průčelím a prvním oknem. Poblíž barokního okna je totiž patrná svislá prasklina, která se pod římsou zjevně zakřivuje východním směrem. Podle všeho se jedná o projev existence gotického okenního ostění, konstatovaného již dříve v podkroví hlavní lodi. Východní část tohoto okna se zjevně nezachovala. Mezi gotickým oknem a západním průčelím zřejmě žádný otvor v severní stěně hlavní lodi nebyl, neboť zde snad stála románská věž, případně zde mohla být plánována věž gotická (nedokončená, na rozdíl od jihozápadní věže, dostavěné až se značným zpožděním).

Jan SOMMER, Praha 25.8.2005

 


Ilustrace:


Obr. 1. Pohled na baziliku od severovýchodu.


Obr. 2. Náčrt baziliky v pohledu od severovýchodu. Červeně je vyznačen plochý – nezakřivený – úsek zdiva apsidy hlavního chóru (1). Zeleně předpokládaná starší okna apsidy (2). Modře starší (gotické) zdivo na severní stěně hlavní lodi s přibližným vyznačením polohy reliktu gotického okenního ostění (nelze vyloučit, že zvýšený západní štít boční lodi pochází z doby před vyzděním barokní horní části stěn hlavní lodi zřejmě s níže situovanými půlkruhovými okny; pultová střecha boční lodi nejspíše původně měla strmější sklon) (3). Hnědě je vyznačeno blíže nezařazené starší zdivo nad střechou Vrábské kaple (4).

 

 

zpět na hlavní stránku evk
zpět na hlavní stránku Stará Boleslav


Citace zdroje dokumentu:
Jan SOMMER:
Poznámka k průzkumům kostela sv. Václava ve Staré Boleslavi,
on-line: http://sweb.cz/evk/staraboleslav/evkcl050825staraboleslav.htm od 26.8.2005.